Na různých odborných(!) konferencích bohužel docela často slýchám, jak je lektor chvíli bezradný, když má pojmenovat opak open-source softwaru, a pak použije slovo „komerční“. Mám chuť vyskočit a na celou aulu zařvat, že existuje strašně moc komerčního (placeného) open-source softwaru, ale nikdy jsem to neudělal. Tak to píšu sem.
Bohužel se to týká hlavně uživatelů open source – že jako opak „open source“ kladou slovo komerční. Je to nepochopení základních principů a pokud to nebudeme my, uživatelé, říkat správně, nemůžeme čekat pochopení od neuživatelů. Správné pojmenování by měli znát a používat zejména uživatelé open source, těm ostatním lze nepřesnost prominout.
Množství profíků (třeba Red Hati) nepracuje zadarmo, proto jejich motivace není na úrovni „hobby programátora“. Prostě makají v IT firmě a podle všeho je to – kromě platu – taky hodně baví. Chodí do práce a dělají software. Open-source software.
Pak jsou lidi, co odpoledne a večer nejdou kopat do balonu, jezdit na kole, hrát s kapelou, čundrovat nebo balit baby. Baví je psát programy. Dělají to z vlastní vnitřní motivace a občas se jim podaří, že se dostanou do první skupiny – někdo jim za to začne platit. Jejich práce je ale obvykle docela kvalitní a že je program open-source, nemá na jeho kvalitu vliv.
Opakem open source je closed source, proprietární, nesvobodný, uzavřený, někým vlastněný software. Komerční open source je běžná věc a všichni si snad přejeme, aby byla stále běžnější. Nebo ne?